Odvlhčování a vysoušení vzduchu
Souvislosti, při kterých se odděluje voda ze vzduchu, se zakládají na fyzikálních zákonitostech. Nyní Vám ve zjednodušené podobě představíme princip odvlhčování vzduchu.
Použití odvlhčovačů vzduchu
- Vlhkost a mokro pronikne i přes tlusté betonové stěny a nepomůžou ani dobře zaizolovaná okna a dveře.
- Množství vody použité při výrobě betonu, malty, omítky atp. se v závislosti na okolnostech odpaří po jednom až dvou měsících.
- Stejně tak se velmi pomalu uvolňuje vlhkost shromážděná ve zdech po zatopení, např. při povodních.
- Vlhkost je též vhodné odstranit z volně uloženého materiálu.
- Velký zdrojem vlhkosti v domácnostech je také koupelna nebo sušárna prádla, odkud se vlhkost šíří do celého bytu nebo domu.
Zvýšená vlhkost vzduchu v uzavřených prostorách je nežádoucí a při jejím nedostatečném odstraňování dochází ke vzniku plísní, hniloby, koroze, odlupování barevných vrstev a jiných nežádoucích škod.
Vysoušet budovy je možné dvěma rozdílnými způsoby:
- Ohřátím a následnou výměnou vzduchu
Ohřátý vzduch na sebe váže vlhkost, která je pak s ním odváděna z místnosti. Veškerá spotřebovaná energie odchází spolu s vlhkým vzduchem.
- Odvlhčováním
Vlhkost obsažená ve vzduchu uzavřené místnosti je kontinuálně snižována na základě kondenzačního principu.
Z hlediska spotřeby energie má odvlhčování následující výhody:
Energetické náklady se omezí pouze na daný prostor. Odvlhčovacím procesem uvolněné teplo je vráceno zpět do místnosti. Při správném použití se spotřebuje pouze přibližně 25% energie, která musí být spotřebována na principu "topení a větrání".
Relativní vlhkost vzduchu
Vzduch v našem prostředí je směsí plynů a vodní páry. Množství vody ve vodní páře je udáváno v gramech na kilogram suchého vzduchu (absolutní obsah vody).
1m3 vzduchu váží cca. 1,2 kg při 20°C.
V závislosti na teplotě může každý kilogram vzduchu přijmout pouze určité množství vodní páry. Pokud je dosaženo maximální hodnoty, hovoří se o nasyceném vzduchu, který má r.v. 100%.
Doporučená optimální vlhkost vzduchu je v našich podmínkách 40 - 50%.
Kondenzace vodní páry
Při ohřátí vzduchu je schopnost přijímat maximálně možné množství vodní páry větší. Obsažené množství vodní páry ve vzduchu zůstává stejné a relativní vlhkost vzduchu klesá. Naproti tomu při ochlazení vzduchu je schopnost přijímat maximálně možné množství vodní páry menší.
Ve vzduchu obsažené množství vodní páry zůstává stejné a relativní vlhkost vzduchu stoupá.
Při dalším ochlazování vzduchu se schopnost přijímat maximálně možné množství vodní páry redukuje, až je ve vzduchu obsažené množství vodní páry stejné.
Pak hovoříme o tzv. "rosném bodě".
Pokud je vzduch ochlazen pod rosný bod, je obsažené množství vodní páry větší než maximálně možné množství vodní páry. Vylučuje se vodní pára. Tato kondenzuje ve vodu. Vzduch je zbavován vlhkosti.
Příkladem kondenzace jsou orosené okenní tabulky v zimě nebo orosená láhev se studeným nápojem.
Čím je relativní vlhkost vzduchu vyšší, tím vyšší je rosný bod, který může být lehce překročen.
Popis činnosti odvlhčovače
- Ventilátor nasává vzduch z místnosti přes vzduchový filtr, výparník a za ním umístěný kondenzátor.
- Na chladném výparníku se odnímá teplo ze vzduchu a ochlazuje jej pod rosný bod.
- Ve vzduchu obsažená vodní pára se sráží ve formě kondenzátu, případně jinovatky na lamelách výparníku
- Na kondenzátoru (tepelném výměníku) se odvlhčený, ochlazený vzduch opět ohřívá a přes výfukovou žaluzii je vyfukován zpět do místnosti.
- Takto upravený vysušený vzduch se míchá se vzduchem v místnosti.
- Stálou cirkulací vzduchu přes přístroj se kontinuálně snižuje vlhkost v místnosti na požadované hodnoty relativní vlhkosti vzduchu (% r.v.).
Důležité je při odvlhčování důkladně uzavřít odvlhčované prostory, jinak by docházelo k neustálému odvlhčování venkovního vzduchu. To by bylo nejen neekonomické, ale hlavně zbytečné a neúčinné.
Schéma funkce odvlhčovače:
